Traktor jest stroj, který nám slouží k velmi pomalému přemísťování těžkých břemen. Skládá se ze spousty dílů, z nichž pro běžného uživatele jsou nejdůležitější volant, klíček, tlačítko nazývané startér a asi deset páček ovládaných končetinami.
        Za traktor lze připojit vůz. Děje se tak prostřednictvím oje, což je tyč, kterou zpravidla vůz na jedné straně končí. V oji je dírka umožňující pohyblivé připojení k traktoru v místech za řidičovými zády. V důsledku tohoto připojení je vůz částečně mimo řidičův ostražitý dohled a může zaujímat zcela odlišné polohy od polohy traktoru zejména svírat s ním nečekané úhly, to především při pokusu o vysokou pilotáž zvanou couvání přináší řadu překvapivých veselých situací, při nichž buď vůz nebo traktor nebo traktorista (nebo všichni) trpí. Dále je vůz připojen ke traktoru různými pupečními šňůrami, jako jsou káblíky a hadice, jejich zapojení je však záležitostí jezeďáků a obdobných specialistů. Dlužno poznamenat, že vůz bez traktoru chová se značně tupě, téměř nikterak se samostatně neprojevuje, na traktoru je silně závislý. Naopak traktor je schopen samostatně bručení, chrchlání, škrndání a dalších zvuků, neboť obsahuje většinou motor (vyjma typu T1 z roku 1858, který pouze řehtal a trousil koblížky).
        Základním postojem k traktoru je posez na odpružené sedačce, díky jejímuž pohybu nahoru a dolů za jízdy můžeme na svoje počínání nahlížet z několika různých perspektiv rychle za sebou. (Tato vlastnost byla konstruktéry zřejmě převzata ještě jako důsledek vývoje z traktorová předchůdce - koně. Kdy při jízdě koňmo se také na jezdci požaduje, aby při cválání neustále vysedal a nasedal.)
        Stejně jako v letounu je vzlet a přistání nejkomplikovanější fází ovládání traktoru. Před startem si prohlédneme traktor z boku a snažíme se na motoru najít nějaké čudlíky, které by bylo možné vytáhnout, pokud jsou zastrčené nebo zastrčit pokud jsou vytaženy. Doporučuje se před jízdou nalézt alespoň dva či tři takové čudlíky (sytič, pumpu, vypínání kompresoru), pro laiky však budiž útěchou, že i bez těchto čudlíků lze za pěkného počasí dosáhnout rozpohybování traktoru, zejména stojí-li na svahu. Usedneme tedy do řídícího kokpitu a cvičně si zacváláme na sedadle. Zapalovací klíč tzv. “bosák" (v nouzi i šroubovák) vetkneme do dírky vlevo od volantu a při zkusmém otáčení klíčem v dírce vidíme, že traktor svítí, bliká, stírá, ale vůbec neslyšíme povědomé dieselovo brumly-brumly, neboť traktor se klíčkem pouze “odhesluje", ale start je třeba provést stisknutím startéru, což je čudlík na palubní desce. Zkusmo můžeme vyzkoušet všechny čudlíky, ten pravý poznáme podle toho, že po krátkém stisknutí udělá motor chrochty chrocht a budeme-li mít to štěstí, že dlouhou páčkou těsně pod volantem v té době otočíme vlevo po směru hodinových ručiček, nebo budeme zrovna stát pravou nohou na plynovém pedálu (je to ten vpravo dál od řídícího panelu, ten blíž je brzda), pak motor může naskočit. (Poznámka. Pro naskočení není třeba dělat motoru v kabině nějaké zvláštní místo, naskočí si zcela sám na přední části traktoru, odborně nazývané čumák) Jestliže se celý traktor rozklepe a sedačka pod vámi započne mírně cválat je nastartováno.
        Pravou rukou uchopíme další z pák pod volantem (je poněkud níže než dříve uvedený ruční plyn a zpravidla její tyč mizí kamsi do útrob palubní desky), levou nohou stiskneme spojku, to je pedál pod levou nohou pokud sedíme na sedačce tak, že obkročmo mezi stehny svíráme palubní desku. Pokud sedíte jinak, zaujměte prosím požadovanou polohu, která je již praxí prověřena jako jedna z nejvhodnějších. Řadící pákou zatáhneme, buď k sobě nebo od sebe a zařadíme tak některou z pěti rychlostí. Doporučuje se zařadit dvojku, ale v nouzi můžete zařadit cokoliv, pro první rozjezd se však nedoporučuje zpátečka (zařadí se pohybem páky k volantu a následně k sobě). Pouštíme levou nohou spojku a pravou sešlapujeme plynový pedál a jedeme. Pohnul-li se traktor vpřed máte vyhráno uchopte volant a již si nevšímejte ničeho dalšího (zapomeňte na řadící páku, spoustu čudlíků a ciferníků) než okolí a snažte se za pomoci otáčení volantem pohybovat převážně po cestě a vyhnout se jiným traktorům, vozům, lidem, plotům a domům. O řazení rychlostí se zatím nezajímejte, buďte rádi, že to jede.
        Pokud jste se nerozjeli opakujte vše od počátku podle návodu.
        Potřebujete-li traktor zastavit, buď uberte ruční plyn na minimum, sešlápněte spojku a pohněte řadící pákou až ucítíte, že traktor přestal táhnout a sešlápněte brzdu. Pokud se vám to zdá složité vynechte spojku a řadící páku a prostě zabrzděte. Jestliže traktor nezastaví, zřejmě nemá v pořádku brzdy a s takovým strojem není radno si zahrávat, opusťte proto neprodleně řídící kabinu a vydejte se hledat do nejbližšího kolchozu odborníka na zastavování.
        Střední pilotáž.sklápění nákladu a práci s vozem si probereme někdy příště.