Předesílám předem, že v počtu méně než 6 dobře fyzicky situovaných chlapů, je celý podnik vrcholně riskantní záležitostí.
        Naše stěhování mělo dvě fáze. Tam a ven. Ta první se odbývala asi před šesti lety a byla důsledkem mého prvního obchodního úspěchu, totiž výměny starého a rozhrkaného koncertního křídla za přenosný barevný televizor v obdobném stavu. (Pomiňme nyní, že váhově to byl pro mne opravdu výhodný byznys – 10 kg versus 3 metráky). Na přesunu se nás tehdy krom škodovky a vozejku, z nějž klavír přečníval na všechny světové strany, podílelo opravdu šest a než jsme klavír přenesli ze dvora do obýváku funěli jsme jak koně. Není divu, že nástroj pak na svém místě zakotvil na nezanedbatelných šest let, především také proto, že nikdy potom se u nás už nesešlo tolik odvážlivců najednou. Klavír jsme tehdá nesli nastojato a v “teplejch” (což znamená ručně bez užití technických pomůcek). Po instalaci byl klavír dobře naladěn a jedinci se pokoušeli dokonce na něj brnkat. Asi po čtrnácti dnech se však po jeho klaviatuře prošel několikrát po sobě Pajky, v té době nedlouho vylíhnutý a bůhví proč (snad mu černobílé klapky připomínaly zuby) usoudil, že klavír má hlad a dosyta jej nakrmil čokoládou, kterou mu zručně vmačkal mezi klávesy. Snad to bylo účinkem té cukrovinky, snad Pajkyho bot, ale klavír od té doby už jen nelibozvučně vrzal, a ztrácel tak rychle naše sympatie. Zhruba po pěti letech došla mým rodičům trpělivost definitivně a rozhodli se, pod záminkou kompletních úprav obývacího pokoje, že ten třímetrákový drobek musí pryč.
        Jednoho ještě nepříliš kalného podzimního rána jsme stáli před klapky cenícím monstrem čtyři – Já, můj otec, Pavel a Vyblíz. Zkusmo jsme jej nadlehčili. Klavír se jen zachechtal. Takhle na plocho bychom jej snad i metr nebo dva unesli, ale vymotávat se labyrintem našeho domu a ještě k tomu nastojato, protože nešikovný architekt naprojektoval dveře do místností pouze v šíři 90 cm místo dvou metrů dvaceti?
        Ne milý čtenáři. To chce fištrón (to znamená zdravý úsudek). Dovolím si malou odbočku. Četl jsi někdy o stavbách pyramid? Otroci, bič a saně…? Ano i toto je možné řešení. Bohužel neměl jsem bič, ani saně a otroků také nebylo nazbyt. Ostatně já mám však na mysli to, že pyramidové kvádry se posouvaly po dřevěných trámcích (tzv. návalkách). A to je přesně ta převratná idea.
        Na klavír jsme nejprve zaútočili v sevřeném šiku z jedné strany a povalili jej na bok, zručně jsme mu amputovali končetiny a potom jsme jej umístnili postupně na návalky, což byly čtyři kulaté trámky asi půl metru délky. Po nich jsme pak klavír “kutáleli”, tak že dva řídili a jistili jeho pohyb po stranách, jeden tlačil a jeden běhal a podkládal vpředu vždy volný pátý návalek a po popojetí došel dozadu pro další uvolněný, a tak stále dokola. Ta dřevěná krabice plná hudby sice co chvíli zakvikla, či zabrumlala, ale nakonec se nechala celkem v pohodě dostrkat až k vozejku.
        Na něj jsme s vypětím všech čtyř mužských sil obludu naložili upásali a už se jelo. Bál jsem se jak ustojíme cestu na chaloupku do Hroznatína, když při minulém přesunu nám dvakrát vyvřelo auto a jednou zmokl klavír, ale tentokrát prošlo vše hladce.
        Demontáž z vozu již probíhala sehraně, neboť náš tým měl osvojenu technologii manipulace a komorní chlív (nebo chcete-li koncertní stáj), kam jsme klavír prozatím šoupli, byl opravdu kousek. Ani odpadový kanálek v půli cesty nás nezastavil.
        Zatím beznohé křídlo jsme umístili doprostřed chlíva (ono byste ho mohli klidně zkoušet umístit třeba ke stěně nebo do rohu, vzhledem ke své velikosti by stále bylo uprostřed) a já jsem jej následující týden jezdil obalovat do igelitových oblečků proti vlhkosti, aby se nám podzimním chladem v nevytopené maštali neroznemohl.
        Uvidíme jestli bude dřív maštal zaizolována a opravena, nebo bude nástroj přesunut do teplejší části obývacího traktu chaloupky. Já bych tipoval spíš to první. Inu, kdo nezkusil stěhovat klavír, neuvěří.
      Tak čau a doufám, že příště nezasklím, abych Vám vykládal o zasklívání (a vysklívání) oken, které se chystá v nejbližších dnech.

-moll-