Milí venkovani, vánoce jsou sice už zas za námi, ale vraždy přece nejsou omezeny ročním obdobím, tak proč se tentokrát nepoučit

Jaxe zabíjí kapr

        Předesílám předem, že v počtu méně než 6 dobře fyzicky situovaných chlapů je celý podnik vrcholně riskantní záležitostí (pardon to mi tu nějak zůstalo z minulé příručky, samozřejmě, že stačí jen jeden chlap a nůž).
        Je to od nás sice hnusné, ale svátky klidu, míru, pokoje a laskavosti vyžadují o Štědrém dnu, alespoň jednu mrtvolu v každé domácnosti a proto nelze jinak: Kapříka opatřeného za těžký peníz s nímž se už děti sdostatek vymáchaly ve vaně si připravíme ke krvavé exekuci. Nejprve se zbavíme osobního sentimentu k popravovanému. Z tohoto důvodu se také nedoporučuje dávat rybě po zakoupení jména (když už tak pouze jména záporných hrdinů, třeba Santer, Voldemort, Gargamel, Rumburak, Špidla apod.), abychom si popravu nezkomplikovali osobní náklonností k oploutvenci. Pokud přesto trpíte příchylkou k vodním tvorům, zkuste e chvíli zamyslet nad tím, kolik vodních mušek hltoun ve Vaší vaně už sprovodil ze světa, kolik žížalích rodin připravil o živitele/ku (žížala je hermafrodit) a vůbec zcela bezostyšně, bez jakéhokoliv svědomí si proplouval rybím životem. Pranic se nestaral o své životní prostředí, kálel, kde se dalo, nectil soukromý majetek a požíral co mu voda k hubě přinesla, neplatil alimenty na své plůdky a sprostě si, hulvát jeden, otvíral hubu, kdykoliv jste ho vytáhli na chvíli z vody. Zaslouží si takováhle nectná potvora slitování? Nikoliv! Na pánev s ním a smažit a smažit!
        Dobrá, tedy všedně se oblecte, připravte si kuchyňský válek, ostrý nůž, utěrku, paličku, vlastní odvahu (anebo najměte zkušeného zabijáka ze sousedství) a vzhůru do arény.
        Záleží na Vás, zda si tam vezmete k asistenci své děti, ale já jsem toho názoru, že takové procesy, by se přece jen měly odehrávat za zavřenými dveřmi, s vyloučením dětské veřejnosti. Ačkoliv jsem si vědom, že můj šestiletý synovec Pajky, který letos o vánocích vlastnoručně omráčil 3 kapry a s rukama až po lokty v krvi nadšeně běhal po celém domě, aby nám ukázal rybí měchýře, by se mnou nesouhlasil.
        Na kapra můžete promluvit, ale důležité je hlavně, aby se Vám podařilo dostat jej z vody. Ve vodě, která je jeho přirozeným živlem, má totiž samozřejmě převahu domácího prostředí. Proto se také nedoporučuje lézt za kaprem do vany, ale naopak v předklonění jej nahmatat a uchopit, tak aby se nevysmekl. To jde nejlíp jednou rukou za hřbet a prsty strčit z každé strany za skřele (to jsou ty deklíky, jak za nima má žábry) a druhou rukou pod břichem. Rybu položte na utěrku rozloženou na válku, omotejte a přes utěrku chyťte jednou rukou za hřbet (uchopení “za žábry” už není třeba, pokud je utěrka suchá kapr nevyklouzne), druhou rukou popadněte kladívko jednou poměrně ostrou a razantní ranou mu vytněte přímo mezi oči omračující čenichovku. Tato fáze procesu je rozhodující a je třeba ji provést rychle. Pokud se Vám nepodaří rybu vytáhnout a omráčit asi do 1 minuty, vyhlašte první kolo jako nerozhodné, dejte si pauzu na kafe či panáka (přiopilí bojovníci jsou nelítostnější) a asi po čtvrthodince to zkuste celé znova. Samozřejmě při desátém pokusu už budete kaprovi krajně podezřelí a udělá všechno, aby se Vám vyhnul, proto se snažte být nejpozději na druhý až třetí pokus úspěšní. Jinak spíš hledejte, kde nechal rybář v ledu díru, nebo napuste akvárium, protože “Vy si letos už čerstvý kapří řízek asi nedáte”.
        V dalším popadněte nůž a omráčené rybě odřízněte hlavu hned za žábrami. Tím jste teprve provedli popravu. Kapr je, ale omráčený a tudíž o tom neví, proto se může stát, že se částečně probírá a háže sebou, překvapen, neví, kde mu hlava leží. Nevšímejte si toho!
      Kapra otočte břichem nahoru a opatrně podélně rozpárejte až k prdelořitnímu otvoru. Opět opatrně vyjměte všechny vnitřnosti, nejdou-li uvolnit rukou můžete si pomoci nožem, ale pozor nepropíchnout hořkou žluč, což je takový malý červík, kdesi u jater. Ale raději ji moc nehledejte, kdyby se Vám, ale vedle krve rozlila po mase (kapřím) relativně smrdící žlutohnědá tekutina rychle a důkladně vyperte zbytek kapra proudem studené vody. Vykuchaného už zbývá, buď podélně rozříznout i po hřbetní straně (někdy to chce sekáček) a pak příčně na řízky, nebo u menších kousků udělat takzvané “podkovy”, kdy se kapr nakrájí jen příčně a u hřbetu zůstává maso spojené. Z vnitřností jsou ještě zajímavé jikry a mlíčí, coby smažitelné pohlavní orgány a měchýř (rybí dušička), který plave tvoří jej v třetině přiškrcený balónek jednoznačného tvaru a děti s ním užijí spoustu legrace. Kapr je po smrti a Vy konečně můžete v klidu vydýchat požehnané Vánoce.

(Podle pozorování přírody a švagra sepsal –moll-)