Jak se dělala postel na kolečkách…?

No co vám budu povídat…, když se Moll při jedné před táborové schůzi zmínil, že by byla potřeba udělat postel
na kolečkách, ihned mi trklo v hlavě, že bych to mohl být já “konstruktér”, kdo se tohoto veledíla ujme. Mollovi
jsem řekl: “To nebude žádný problém….”, a už se mi v hlavě honily geniální plány stavby. Ovšem v tom usilovném
přemýšlení mi pořád vadila jedna malá skutečnost, či spíše materiální problém: “Z čeho já to vlastně vyrobím?”
Ono to vůbec není jednoduchá věc taková postel na kolečkách: ”To máte postel, nápravy, výztuhy, ložiska, šrouby,
matice, podložky, kolečka,…” no vyrobte něco takového za pár “pětek”.

 

Shánění materiálu?
To je snad ta nejlepší věc co můžete udělat a vejde Vás to celkem levně. Nejlépe se shání doma, příbuzných či známých, tam se většinou najde nejvíc, taktéž můžete zavítat ke kontejneru a pravidelně kontrolovat stav jeho obsahu. Až v největší nouzi musíte sebrat penízky a jít nakupovat.

Postel
Snad nejdůležitější “stavební kámen” postele na kolečkách (bez ni by to snad ani nešlo), zeptal jsem se proto Molla jestli o nějaké neví… Věděl a dokonce jsem si i mohl vybrat, protože jich v Hroznatínské chaloupce bylo “hafo” (kdo neví kolik to je, tak mu to někdy vysvětlím). Takže při první návštěvě, či spíše “pracovním táboře” jsem si našel na půdě starou dřevěnou postel.

Nápravy a další železný šrot
Jojo, ať žije Buwol-Metal (moje materiální záchrana), člověk tam nakoupí hodně “železa” a moc ho to nestojí. Čas utíkal a já už jsem musel začít něco “slepovat” dohromady.

Kolečka
Koupit či někde sehnat? Asi si dovedete představit kolik stojí nový kolo např. k motorce - no je to hodně…. Proto shánět, shánět, shánět! Shodou okolnosti můj taťka donesl jednou jedno staré kolečko z jízdního kola typu “skládačka” jistě znáte, že? A už se mi v hlavě rodil nápad, využití koleček ze skládačky. Jistě, kolečka nejsou zrovna moc pevná, ale moje oko usoudilo, že by to mělo vydržet, tedy alespoň pro dva až tři osoby.
Nooo jo, ale to máme zatím jenom jedno kolečko! Kde vzít další? Že by výprava do kontejneru? Jistě a vyšlo to, další kolečko bylo na světě. Další pátrání už nevyšlo, takže jsem musel kapánek rozebrat jedno naše staré kolo.

Tááák, a dejme to dohromady!
Vytvoření náprav, bylo celkem jednoduché, když máte potřebné vybavení a materiál tak to jde samo. Horší to bylo u koleček. Aby bylo dosaženo větší pevnosti spojení nápravy s kolečky, použil jsem pouze středy ze zadního kola.

Ušetřím Vás dalších drobných detailů, protože bych o tom mohl ještě napsat několik stránek. Ale jedna věc mě
“fakt vytočila”. Měl jsem před odjezdem do Hroznatína, všechno bylo smontováno, a já už jsem jenom
“obouval” ráfky. No a jeden ráfek – “exotickéj nález z konťáku” byl o skoro celý “cenťák” menší, tak že plášť lítal ze strany na stranu. No a teď na tom jezděte.
Na shánění nového ráfku nebyl čas. Holt muselo se něco vymyslet. Moje hlava a několik dalších začaly “potit” myšlenky. Nápadů přišlo mnoho, ale jen několik jich bylo uskutečnitelných. Heuréka! Vítězem se stala metoda: “vyvýšení okraje ráfku obručemi, vytvořené ze svařovacího drátu o průměru čtyři milimetry”.

V Hroznatíně jsem vše přidělal k dřevěné staré posteli a “veledílo” bylo hotovo, teda POSTEL NA KOLEČKÁCH.

Postel v akci
Postel na kolečkách sehrála na táboře významnou roli. Nejenom ve scénkách z filmu Slunce, seno, …, ale pořádali se i soutěže. Nejvíce však dostala zabrat od dětí, kteří jí museli otestovat a samozřejmě nejlépe všichni najednou! Opravdu jsem nečekal, že postel přežije první den v celku. Snad farář Otík jí musel požehnat, nebo nějaká vyšší moc, protože jezdí dodnes.

 

Úvodní scéna z tábora

I v takovém testu pevnosti postel obstála

Tak zase někdy ahoj!

Košík