HOSPODY, HOSPODY A RESTAURACE

Motto:
Z hospody odcházím s pocitem t
ěšení se na hospody příštího dne.
Bohumil Hrabal

RESTAURACE/ZÁJEZDNÍ HOSTINEC NA SLAMNÍKU

Před nějakými 15 lety se z rozhlasu linula ležérní akustická píseň, v níž příznačně nazvaná skupina Alkehol pěla chraplavým hlasem píseň o tom, že „pivo dělá hezká těla, do fitcentra Na Slamníku proto chodíme“. Neinformovaný posluchač si v té chvíli mohl opravdu myslet, že rockeři opravdu chodí do fitcentra tohoto jména a rozhodli se mu proto písní složit poklonu. Leč pravda je – jak už to občas chodí – úplně jinde. A tentokrát je to pravda velmi příjemná stejně jako starobylá restaurace, do níž tehdy muzikanti z Alkeholu chodívali snad více než do nahrávacího studia.

V dávné historii (spolehlivější prameny se zmiňují o 16. století) stála ve vesnici Bubeneč krčma, které se říkalo Dolejší a k níž přiléhala kovárna, polnosti a jiná stavení. Leč poloha obce blízko pražských hradeb klidu nedopřála, což se projevilo zejména v době válek. Pohromu srovnatelnou s internacionální bratrskou pomocí Československu v roce 1968 způsobila (rovněž internacionální) vojska francouzská, bavorská, polská a saská ve válečném roce 1743. Vinou jejich rabování se hospoda i s okolními statky ocitla téměř v rozvalinách. Naštěstí měšťan Menšího města (dnešní Malá Strana) jakýsi pan Šebestián Erhart pozemky koupil a v krátké době zde nechal vystavět krčmu novou. Podnik v následujících letech a desetiletích celkem slušně prosperoval a jeho provoz dokonce vyvolal na počátku 19. století podle historických pramenů konflikt mezi nájemcem, panem Albitzem a ředitelem hospodářského úřadu, panem Guttenbergerem. Tomu se velmi nelíbilo, že pan Albitz dopřává hostům zábavu a hlasitou hudbu až do časných ranních hodin a domáhal se na majiteli hostince, aby hudba mohla hrát pouze do půlnoci. Vzpurný nájemce se nedal a hostům, kteří se raději příkazu podvolili, vzkázal: „Jste blázni, že posloucháte ředitele.“ Za větu, ze které by ještě dnes jistě chodil mráz po zádech všem vedoucím pracovníkům, ho čekalo vyhoštění.

 

V relativně klidné době 19. století se také ustálil název krčmy, který pochází z krejčovské tradice, kdy se v úterý po velikonocích neslo na bidle plátno vycpané slámou nebo senem, které bylo na povrchu všemožně ozdobené. Na tomto „slamníku“ byly připevněny hadrové loutky znázorňující pannu a mládence a celá oslava byla pojata jako hold pražských krejčí jaru a manželskému životu. Během desetiletí se rituální slamník zmenšil a pozoruhodné je, že se vyvěšoval nad vstup do bubenečských hospod na znamení, že to v nich „žije“.

Divoké časy 20. století, kdy desítky často starobylých hospod padly za oběť novým infrastrukturním nárokům (za všechny vzpomeňme třeba legendární krčmu a vinárnu U Ježíška ve Spálené ulici, kde pod malovanými klenutými stropy sedávala a popíjela v podstatě celá česká obrozenecká elita a která byla nemilosrdně zbořena v souvislosti s výstavbou metra koncem 70. let), se Bubenči drastické změny téměř vyhnuly a i díky tomu můžeme dnes užasle sledovat harmonii kostela, fary a restauračního objektu pod nimi, to vše jen kousek od stadionu Sparty a rušné třídy Milady Horákové na Letné. Vzhledem k blízkosti Stromovky zde přes den (a to i v zimních měsících) potkáte nespočet hostů, kteří se přišli občerstvit před procházkou v parku či po ní, dále lidí venčících své čtyřnohé miláčky apod.

 

Restaurace sama je poměrně velká, a to jak výčep, tak zadní lokál. Právě v něm se v polovině 90. let 20. století scházeli nejen rockeři z Alkeholu a jiných pražských skupin (tak tomu ostatně je dodnes), nýbrž na neformálních schůzkách také vedení dnes již pozapomenuté, ale ve své době velmi vlivné vládní ministrany zvané Občanská demokratická aliance (ODA). Ani místní lahodná krmě a kvalitní pivo nemohly však zachránit stranu, kterou v letech 1996–1997 zdecimovaly sponzorské skandály a následně úprk předních špiček do jiných stran či do soukromé sféry.

Dnešní Slamník je živým podnikem, kde je často i přes rozlehlost prostor problém najít večer místo. Jistě k tomu přispívá i to, že se jídlo (a to velmi kvalitní) podává až do půl jedenácté. Dva mladí výčepní sice mírně nestíhají, ale zpoždění je přiměřené. Zajímavostí je jistě poměrně velký počet rusky hovořících návštěvníků, což má zřejmě souvislost s ruskou ambasádou nacházející se jen pár s desítek metrů odsud.

K restauraci přiléhá rovněž zahrádka se samostatným výčepem a také vnitřní menší sál, kde se velice často konají večerní koncerty, většinou s rockovou hudbou. V nejbližších dnech je na programu například skupina Pražský výtěr nabízející revivalový program se skladbami hardrockových klasiků (Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple apod.).

Návštěvu restaurace mohu vřele doporučit, a to zejména těm, kteří se rádi hodně a dobře nají v tradičním hospodském prostředí. Ne náhodou visí u výčepu ocenění časopisu Pivní kurýr spočívající v udělení čestného titulu Hospůdka snů. Jste-li mužského pohlaví, zavítáte do místního fitcentra a budete aktivně plnit alkoholový pitný režim, zřejmě se po čase podivíte, jak krásné tělo se vám vytvarovalo a jak atraktivní pro něžné pohlaví najednou jste. V důsledku toho budete nepochybně donuceni k úvahám, „jak se jen těch ženskejch zbavit“, jak dodává i Alkehol ve výše zmíněném hitu.

Restaurace, Zájezdní hostinec Na Slamníku
Wolkerova 12
160 00 Praha 6
Provozní doba: 11–24
Tel.: 233 322 594

Libor Dvořák alias žíznivý Vrčík alias Ruda Pivrnec

 

Alkehol - Pivo dělá hezká těla

Co budeme teďka dělat
my za to vůbec nemůžem
jak se jenom těch ženskejch zbavit
půl hospody s výčepním za to kdo nám pomůže
jakse na ulici objevíme
hned jich několik za náma vyletí
prej že jsme idoly jejich srdcí
protože jsme takoví atleti
do fitcentra na Slamníku proto chodíme
pivo dělá hezká těla
my to víme a tak se tam scházíme