Kdo by neznal jeden z nejpopulárnějších reklamních sloganů poslední doby, který narozdíl od mírně řečeno slaboduchých reklam na prací prášky a Calgon propaguje solidní formou opravdu potřebný výrobek. Pod písmenem “f” si asi těžko představíme jiný alkohol než právě fernet, a i když sám rozhodně nepatřím k jeho konzumentům, musím uznat, že je to v současnosti nejoblíbenější a nejprodávanější druh alkoholu u nás. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom pochybovat, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Nás bude v Násosce zajímat jen originální Fernet Stock von Božkov jako vyhlášená značka a ne některé jiné fernety, jichž se v poslední době prodává celá řada. Obliba fernetu je skutečně obrovská, jak dokazuje i pár čísel, která jsou k vidění na oficiálních stránkách výrobce tohohle zajímavého pití – firmy Stock Plzeň-Božkov. V roce 2001 se Fernetu Stock prodalo rekordních 14,7 milionu litrů, denně se ho u nás vypije téměř 7 000 panáků a každý obyvatel České republiky (kromě mně) ho za rok zkonzumuje průměrně 1,2 litru. Tyhle výsledky řadí fernet jednoznačně na 1. místo mezi domácími lihovinami a výrobci zajišťují (spolu s dobrými výsledky ostatních jeho produktů) dominantní místo na našem alkoholovém trhu, na němž má likérka Stock podíl asi 30%. Ani v mezinárodní konkurenci se fernet neztratí. Jako jediná česká značka figuruje v oficiálním žebříčku Top 100 nejvýznamnějších světových značek, kde loni obsadila 56. místo a stala se čtvrtou nejrychleji rostoucí značkou na světě.
        Tolik aktuální dění a teď se podívejme trochu blíže a zároveň hlouběji do historie. Kořeny naší proslavené likérky Stock sahají až na pobřeží Jadranu – do Terstu. Tam v roce 1884 jistý Lionello Stock založil společnost s názvem Distileria a Vapore Canis and Stock. Vyráběl hlavně koňak a asi dobrý koňak, protože ho ve velkém dodával do všech částí Rakouska-Uherska, k němuž tehdy Terst patřil. po skončení první světové války a rozpadu zpuchřelé monarchie začala firma na svých tradičních trzích narážet na nové celní bariery a rozhodla se tomu razantně čelit – v jednotlivých nástupnických státech začala zakládat dceřinné společnosti. Tak přišla taky do Československa, když v roce 1920 koupila už existující likérku v Božkově u Plzně. Pobočka pak pracovala pod názvem Stock Cognac Medicinal H. Planner Božkov u Plzně. Nejprve se do Božkova vozily lihoviny vyrobené v mateřském závodě v Terstu a tady se jen plnily do lahví, ale postupně začal podnik pracovat samostatně. V začátcích zaměstnával 15 dělníků, 4 úředníky, prokuristu a ředitele. Rychle se však rozrůstal tak, jak rostla poptávka po jeho kvalitních výrobcích, nejvíc stále ještě po koňaku.
        Fernet Stock se stal produktem firmy v roce 1927, takže letos vlastně slaví 75. výročí svého vzniku. Byl to výsledek konkurenčního boje s firmou Branca, která se původně specializovala na fernet, ale v důsledku poklesu prodeje začala v polovině 20. let firmě Stock konkurovat výrobou koňaku a ta zase zareagovala zahájením výroby hořké lihoviny s názvem Fernet Stock. S ním pak firma dosáhla největších úspěchů.
        Obliba fernetu u nás prudce rostla hlavně po roce 1948, kdy továrna po znárodnění přešla do majetku státu. Plánované hospodářství spolehlivě vedlo ke stagnaci podniku, který nemohl investovat do rozšiřování výroby a Fernet Stock se tak zejména od 70. let stával nedostatkovou značkou. To má určitě v paměti ještě i naše generace vyrůstající v soumraku reálného socialismu. Na začátku 90. let se likérka stala samostatnou akciovou společností a v roce 1993 se jejím majoritním akcionářem stal původní majitel – společnost Stock z Terstu. Masivní investice do výroby se brzy projevily hlavně prudkým růstem produkce fernetu (v letech 1990–1997 se prodej zvýšil o 500% z 2,7 na 12,5 milionu litrů) a posunuly fernet tam, kde je dnes, na místo české jedničky.
        Výroba hořké lihoviny typu fernetu je stará více než 200 let. Italští mniši prý už v 18. století experimentovali s lihem a bylinkami, aby si pomohli od bolestivých onemocnění žaludku. Základem úspěchu Fernetu Stock je ale originální a přísně střežená receptura. V samotné firmě ji znají jen dva lidé. Zárukou té pravé chuti je sladěná a vyvážená kompozice čtrnácti bylin, z nichž jen dvě rostou u nás a zbytek se dováží z různých částí světa – z Pyrenejí, pohoří Atlas, Kamerunu, Pákistánu nebo Indonésie. Bylin se spotřebuje měsíčně 10–14 tun. Když se bylinky vyberou v té správné míře hořkosti a namíchají v přesném poměru, nechají se 4 měsíce macerovat ve vysoce kvalitním lihu a pak se přidá karamelový kulér, který způsobí charakteristické zabarvení, voda a další přísady. Stejně jako v jiných potravinářských výrobách se i tady sleduje správná chuť a kvalita nápoje soustavnou degustací. Dalších 8 měsíců si pak fernet poleží v dubových kádích a smaltovaných tancích, kde zraje. Po více než roce od začátku výroby se nakonec stáčí do lahví a expeduje. Právě obsah bylin a velmi nízký podíl cukru způsobují, že fernet má blahodárné zdravotní účinky a považuje se, stejně jako některé jiné lihoviny, za lék.
        Když už je řeč o Fernetu Stock, nesmím zapomenout ani na jeho mladšího bratra – Fernet Stock Citrus. Ten je sice výrazně mladší, letos je mu teprve 5 let, ale na pětileté dítě je čilý až dost. Za tu krátkou dobu se stačil, nepochybně i zásluhou masivní a úspěšné reklamy, stát druhou nejprodávanější lihovinou u nás, hned po svém starším sourozenci. Oblibu si získal hlavně u žen a mladší generace. Citrus má stejný základ tvořený čtrnácti bylinami jako klasický fernet: obsahuje mj. hořcový kořen, chininovou a pomerančovou kůru, heřmánek římský atd. I celý výrobní postup je stejný. Charakteristickou chuť citrusu dodávají citrusové plody, konkrétně citrony a limety, a také určité množství cukru. Citrus je sladší, má nižší obsah alkoholu a hodí se do nepřeberného množství míchaných nápojů. Lidová tvořivost ve své bezmezné kreativitě už krátce po zahájení výroby citrusu přenesla na tyto dva druhy fernetu jména postav jednovaječných dvojčat z pohádkové hry Járy Cimrmana Dlouhý, široký a krátkozraký. Citrusu se jako jemnějšímu z dvojice začalo přezdívat “jasoň” a drsnějšímu klasickému fernetu “drsoň”.
        Velká obliba fernetu se samozřejmě odráží i ve vzniku a existenci množství různých neformálních sdružení, skupin, klubů apod., které nesou jméno svého zamilovaného nápoje, a jejichž činnost je s fernetem více nebo méně, ale spíš více, spojena. Tak můžeme na internetu kromě klasických konzumentských sdružení, jako je třeba Klub přátel transplantace jater ze Zlína, najít také amatérský hokejový tým HC Fernet Kutná Hora nebo bluesovou kapelu Fernet blues z Vyškova. Zástupy obdivovatelů hořkého pití jsou zdá se nekonečné.
        Na závěr ještě tip opět převzatý z firemních stránek likérky Stock. Na nich najdete mj. i bohatý výběr receptur míchaných nápojů a jasoněm, drsoněm i jinými lihovinami. Názvy zní opravdu lákavě – Australák, Fermenté, Fernatína, Lenin v Ženevě, Francouzák atd. Mne zaujal nikoliv názvem ale složením long drink s názvem Mexikán, takže recept přikládám a přeju všem jen dobré zážitky s fernetem.