Metaxa – nejlepší je originál

        Kdo z čtenářů Násosky trochu zná moje alkoholické chutě, čekal by pod písmenem “M” pár řádek o Myslivci. Myslivec je ale vlastním jménem Stará myslivecká, takže si na něj (nebo spíš na ni) ještě několik pokračování počkáme. Naopak právě teď je vhodná příležitost pohovořit o vysoce originálním nápoji ze slunného jihu. Je pravda, že Řecko je letos populární hlavně díky sportu, ale fotbal a Olympiáda nejsou všechno. Navíc alkohol jistě poskytuje trvanlivější (a navíc obnovitelné) zážitky, než mohou nabídnout prchavé branky, body a vteřiny. A pokud jde o lihoviny, je Metaxa to nejznámější a nejlepší, co může Řecko nabídnout i přesto, že je to nápoj na řecké poměry velmi mladý. Nemá kořeny ve starověku, jak by si mohl někdo myslet při vzpomínce na školní výklad o slávě starého řeckého vinařství. Na nápad zpracovat řecké víno do té doby nevídaným způsobem přišel Spyros Metaxa až ve 2. polovině 19. století.
        První lahve svého nepochybně geniálního vynálezu uvedl Metaxa na trh v roce 1888 a s příslovečnou skromností nazval nový nápoj svým jménem. Určitá duchovní spojitost se starověkem tu ale přece jenom je. Traduje se totiž historka, že když Spyros v roce 1888 poprvé kopnul krumpáčem, aby položil základní kámen svého prvního lihovaru v Pireu, našel téměř 2 000 let starou řeckou minci. Obraz na ní připomínal vítězství Athéňanů nad perským králem – Metaxa této náhody využil a motiv řeckého bojovníka od Salamíny se stal logem jeho podniku. Mince přinesla nápoji štěstí – od samého začátku ho provázely úspěchy, brzy se prosadil v evropských i amerických barech. Dnes se vyrábí více než milion kartonů s lahvemi plnými zlatavé tekutiny ročně a vyváží se do 120 zemí světa.
        Nám vděčným konzumentům udělal Spyros Metaxa svým vynálezem velkou radost, těm, kteří sestavují nápojové lístky, způsobil naopak spoustu starostí. Metaxa je natolik specifická, že se nedá jen tak zařadit do druhových škatulek. I když je základné surovinou při její výrobě víno, není to čistě vinný destilát, a to díky dalším složkám přidávaným v průběhu výroby. V našich restauracích se Metaxa někdy nesprávně uvádí mezi koňaky, s francouzskou oblastí Cognac ale nemá nic společného. Nedá se zařadit ani mezi brandy, protože narozdíl od vinných pálenek vyráběných kontinuální destilací se při výrobě Metaxy uplatňuje klasická destilace dvoustupňová. Zvláštní výrobní postup by mohl svádět i k řazení do skupiny ultra-prémiových likérů, ale k tomu zase nemá potřebný obsah cukru. Metaxa je zkrátka Metaxa – druh sám o sobě.
        Když už jsem se tak nadšeně rozepsal o zvláštním výrobním postupu, speciálnosti a originalitě Metaxy, neměl bych víc napínat a konečně už říct, v čem všechny ty přívlastky vlastně spočívají. Existuje několik modelů značky, ale všechny se vyrábějí stejnou metodou. Jak už víme, Metaxa se vyrábí z vína. Používají se tomu velmi zralé hrozny, firma uvádí, že mají za sebou až 2 000 hodin slunečního svitu (hezký marketingový tah). Z nich se lisuje vysoce cukernatý mošt, který se fermentuje a následně destiluje. Čerstvý destilát pak zraje v dubových sudech dodávaných ze známé francouzské oblasti Limousin. Když dosáhne potřebné úrovně zralosti, míchá se s vybranými řeckými muškátovými víny a extraktem směsi bylin a růžových okvětních lístků. Přesné složení je samozřejmě firemním tajemstvím. Jednotlivé modely se od sebe liší právě délkou zrání v sudech a kvalitou použitých muškátových vín. Metaxa je jediný známý destilát na světě, u něhož každá hvězdička na etiketě značí 1 rok zrání v sudu.
        A to už se dostáváme k výčtu produktů firmy. Základním modelem je Metaxa tříhvězdičková, nejrozšířenější je ale pětihvězdičková varianta Classic. Právě tu jsem použil jako inspirační zdroj při psaní tohoto skromného příspěvku. Jak si lehce spočítáme, zraje v sudech po dobu pěti let a získává z nich decentní jantarovou barvu. Aroma téměř ztrácí lihovitost původního destilátu a typická chuť nasládlostí připomíná karamelové bonbony. Podává se většinou v typické sklence jako digestiv, ale kdo to rád studené, může si ji dopřát i s ledem. Exkluzivnějším produktem je pak sedmihvězdičková Metaxa Amphora, která za 7 let zrání získává barvu načervenalého bronzu a ve vůni je lehce znatelné aroma dubového dřeva. Dozvuk chuti podle odborníků připomíná čerstvé teplé fíky. Amphora se dá použít opět jako digestiv, s ledem jako aperitiv a bývá doporučována i s šálkem dobré kávy (to musím určitě vyzkoušet). Luxusním výrobkem firmy je Metaxa Centenary plněná do ručně vyráběných lahví zdobených čtrnáctikarátovým zlatem. Novým přírůstkem do rodiny je pak Metaxa Grand Olympian Reserva – pečlivě sestavená směs starých ročníků, jejíž nejmladší složka zrála v sudech 12 let.
        Je u nás jen málo podniků, kde by Metaxa aspoň ve standardním pětihvězdičkovém provedení nebyla k dostání, a to je dobře. Je to totiž nápoj kvalitní, upevňující konzumentovo zdraví, vysoce lahodný a v neposlední řadě i cenově celkem dostupný. Stručně řečeno – kvalita za rozumnou cenu. To všechno je příčinou toho, že je velmi oblíbena zvláště mezi archiváři, ale určitě nejen mezi nimi. Jak už se v Olihni stalo dobrým zvykem, skončíme receptem na míchaný nápoj. Jmenuje se SUNTONIC a Metaxa se v něm uplatňuje jako báze: Do vyšší sklenky bez nožky vložíme led, přidáme 4-5 cl pětihvězdičkové Metaxy, doplnéme kvalitním Indian Tonic Water a vložíme řez citronu.
        Na úplný závěr snad už jen parafráze známé odrhovačky od Jarka Nohavici: “Pijte Metaxu a nepijte rum!”

Míra doctor