Jak snadno přijít k penězům, to je otázka, která zaměstnává hlavu nejednoho z nás. Podobnou otázkou se jistě zabývaly i hlavy našich dávných i nedávných předků. Úspěšné řešitele dané otázky dovedla mnohdy touha po penězích na dráhu zločinu, ta pak nezřídka končila ve vězeňské cele. Ač osoby vystupující v našem případu nekradly, neloupily, nepodváděly, ani se jinak nesnažily obohatit na cizí úkor, přesto je způsob, jakým chtěly přijít k bohatství, přivedl do novoměstského arestu.
        Čtveřice mužů, která na konci dubna roku 1796 pobývala v novoměstském vězení, měla následující složení: kloboučnický mistr Franc Svítil, tesař Josef Kopřiva, tkalcovský mistr Martin Liber a vysloužilý kyrysar Jan Melša, ten jediný nebyl z Nového Města, pocházel z litomyšlského panství. Jmenovaná čtveřice se scházívala u France Svítila, kde se modlila o peníze. Modlení probíhala v noci mezi 11. hodinou a půlnocí v komůrce vykouřené sušenými kapřími játry a jalovcovou houbou. Uprostřed komůrky stával stůl a tři židle. Kolem stolu byl proti zlému duchu nakreslen svěcenou křídou kruh. Na stole ležel kousek pergamenu s namalovaným křížem a hořely tu dvě svíčky, třetí svíčka byla v putýnce pro případ, že by ty na stole zhasly. Modlení se účastnily jen tři osoby, bez majitele domu France Svítila. Všichni tři seděli u stolu, Martin Liber předčítal, ostatní po něm opakovali. Liber četl vybrané citáty z Bible, po kterých následovalo "zaklínání draka a hada oplzlýho". Na závěr všichni společně žádali Boha, aby jim skrze archanděla Gabriela vydal z pokladů zemských 21 000 zlatých, dva díly ve stříbře a jeden ve zlatě. Původně se chtěli modlit 9 nocí, pokud by peníze nepřišly, tak 12 nocí.
        První noc bylo při čtení žalmů slyšet jakési bouření, jako když se hrají kuželky. Bouření trvalo asi čtvrt hodiny. Druhou noc se už bouření neopakovalo, zato Čech (Melša) s Kopřivou viděli před kruhem stát ducha. Liber ho neviděl, protože k němu seděl zády, navíc měl od Čecha nakázáno, aby se za všech okolností věnoval pouze čtení, a dával si pozor, aby se nespletl. Přesto si Liber všiml, že když četl, přestali po něm ostatní opakovat a Čech, který seděl přímo proti němu, se třásl. Další dvě noci se nic mimořádného neudalo. Pátou noc (28. dubna) již k modlení nedošlo, vše bylo prozrazeno a celá čtveřice již nocovala v arestu.
        Druhý den byli všichni vyslechnuti. Svorně vypověděli, že si nemysleli, že by dělali něco špatného, když se modlili k Bohu. Za původce všeho byl označován Melša. Ten přišel do Nového Města o vánocích předešlého roku, ve městě a okolí léčil dobytek, někdy i lidi. Přespával, kde se dalo, často i u kloboučníka Svítila. Díky svým schopnostem se Melša dostal i do domu Norberta Šíra, kterému churavěl kůň a manželka. Melšova mise byla úspěšná. Šírova žena se uzdravila, koňovi také Melšova péče prospěla. Melša od Šíra odcházel spokojen, kromě peněžité odměny získal i vědomost o knížkách plných tajemných zaříkadel a magických postupů (Šíř později vypověděl, že knihy zdědil po otci, údajně pocházely z Pusté Rybné). Tehdy v Melšovi patrně uzrál nápad, jak lehko nabýt peněz. Potřeboval však společníky. Pod příslibem velké sumy peněz získal pro společnou věc kloboučníka Svítila a jeho dva známé Kopřivu a Libra. Melša povídal, co je ve městě chudých, nejprve by podělili chudé a zbytek by si rozdělili rovným dílem. Melša se ujal organizace celé akce, za svého dlouhého (64 let) a bohatého života se ať už jako voják nebo léčitel dostal na různá místa a poznal různé zvyky. Aby u ostatních zvýšil důvěru ve svůj záměr, vyprávěl jim, že se l rok a 4 týdny učil hvězdářskému řemeslu. Na důkaz svých slov ukázal l. dubna kloboučníkovi a Libroví na noční obloze spojení hvězd: “… totiž Králomoce a Venuše a pak Dobropána a Krasopaní, Čech pravil, že to jsou 4 andělé, kteří drží svět na 4 rozích. " Jakmile upřeli zrak k polední straně, uviděli:
        “Když Králomoc a Venuše z svýho místa se hnuly a naproti sobě na obloze nebeský jako střela přilítly a jako by se políbily, hned zase na svá místa se navrátily. Nato zas Dobropán od půlnoci a Krasopaní mezi vejchodem a poledním na kříž sobě běžely a tu tak ty dvě pro nic zas k sobě přitekly a políbíce se vespolek zase na svá místa se odebraly." Tolik slova očitého svědka Libra.
        Melša měl sice životních zkušeností na rozdávání, ale se psaním a čtením byl na štíru. Proto pověřil Libra, aby si od Šíra vypůjčil knížky a udělal z nich výpisky pro jejich potřeby. Pak již bylo vše připraveno a modlení o peníze mohla začít. Ač kloboučník Svítil poskytl k modlení místnost, sám se ho neúčastnil, podle svých slov, “protože špatně píše a umí málo číst". Kopřiva však uvedl zřejmě skutečný důvod: “Čech řekl, že by to nevydržel." Jak modlení probíhala, bylo již popsáno, zbývá jen doplnit tresty pro jeho účastníky. To však není možné, protože se k celému případu dochoval pouze protokol o výslechu zadržených, ve kterém konečný verdikt chybí. Naštěstí pro obviněné doba čarodějnických procesů již minula, a tak je čekali mnohem mírnější tresty než smrt na hranici.
                                                                                                    Víťa K. a K.