O čem to bude tentokrát? Co takhle rovnou o archivu? Vím, že mezi čtenáři Násosky nejsou zdaleka jen archiváři, a proto krátké seznámení s touto institucí jistě nebude na škodu. Nebudu na Vás chrlit žádné definice pojmu archiv a archivář, stejně si žádnou nepamatuju. Pokusím se Vám archiv přiblížit tak ňák lidsky. V podstatě se jedná o takové velké papírnictví naruby. Zatímco v papírnictví se papír vydává, do archivu se papír ukládá. Středobodem zájmu papírníků i archivářů je tedy papír. Z papírnictví vychází papír k použití, do archivu přichází papír použitý (myslím tím popsaný). Aby se archivy odlišily od sběren starého papíru, rozhodlo se, že se do archivů nebude brát úplně všechen použitý papír, ale pouze ten, který splňuje určitá kritéria. Hlavní kriterium zní: “Bereme pouze písemnosti vzniklé z úřední činnosti.” Tedy písemnosti, které vyprodukovaly různé úřady a instituce, ať už státní nebo samosprávné. Uveďme příklady - v archivu najdeme úřední agendu okresních úřadů, finančních úřadů, soudů, obecních a městských úřadů, škol, spolků, zájmových organizací, far, podniků a provozoven atd. atd. Není však možná přebírat do archivu úplně všechno, to by archiv brzy dopadl jako Otesánek. Další kriterium proto zní: “Než se písemnosti dostanou do archivu, musí projít skartačním řízením.” Musí tedy proběhnout skartace. Tento pojem jistě u většiny z Vás vyvolá dojem úplné fyzické likvidace písemností. Skartace je ale především výběr písemností, které se do archivu převezmou. Písemnosti ostatní, které nemají “trvalou dokumentační hodnotu”, jsou označeny znakem "S" a mohou se skutečně zlikvidovat. Písemnosti uznané za dokumentačně hodnotné dostanou znak "A" a převezmou se do archivu, stávají se tak archiváliemi.
        Archiv je instituce, archiv je budova, kde jsou archiválie uloženy; archiv je instituce, ve které jsou zaměstnáni archiváři, archiv je budova, ve které pracují archiváři. Archiváři jsou v archivu proto, aby zde pečovali o archiválie. Archiválie se, pokud je to potřeba, očistí, pak se setřídí, sepíší, uloží do archivních regálů. Činnosti, které zaberou jeden řádek textu, trvají však řadu hodin a dní a v podstatě nikdy nekončí, protože do archivu se neustále přebírá nový písemný materiál. Archiválie se však jen zbůhdarma neválejí po regálech, netrpělivě totiž čekají, až si je vyžádá nějaký badatel, dychtící po poznání historie, ať už se jedná o historii jeho kraje, rodné obce, školy či o hledání vlastních předků. O tom, co všechno se dá v archivu nalézt, jste se již několikrát sami přesvědčili na těchto stránkách. Kdo chce poznat archiv na vlastní oči, ať se ve svém okresním městě ptá po státním okresním archivu. Kdo chce na vlastní oči vidět živého archiváře, ať nějaký archiv navštíví, nebo si někde počíhá na mě. Kdo chce na vlastní oči vidět internetové stránky archivu, ať navštíví adresu http://www.home.tiscali/sokazr.