Pirátská kronika roku 2011

Svěřit pirátům psaní kroniky asi nebyl úplně nejšťastnější nápad. A tak se nemůžeme divit, že se nám do dnešních časů zachovalo pouhé torzo z několika dnů, kdy zapisující piráti nebyli zmoženi prošlými boji či prolitými hrdly.

... a tak si přečtěte alespoň o tom, co se stalo po vylodění na panství markýze de Sáde(k)

... podívejte se jak vypadala nefalšovaná pirátská pouť

... a jak to všechno vlastně skončilo ....

Po přísně povinném odpoledním sobotním klidu jsme děti – a někteří i sebe – navlíkli do pláštěnek a holínek a za blesků, burácejících hromů a vydatného deště jsme ve stodole vyslechli vrchního piráta a jeho instrukce k honbě za pokladem. Jeho monolog byl velmi výstižný, ale také pomalý, neboť pravděpodobně vyčkával lepšího počasí.

Děti byly – prý spravedlivě – rozděleny do dvou skupinek – jedna byla silnější a druhá očividně slabší. To se projevilo již zpočátku, kdy piráti hledali kousky mapy, lepili ji dohromady a podle ní se vydávali na cestu za pokladem.

Z úkolů vím v podstatě jen jeden, který se nejvíce líbil Štěpánce – když ji jeden hrozivě vypadající pirát vytahoval na laně vysoko do koruny stromu……

V táboře se zatím postupně začínalo uklízet, jelikož se blížila neděle – poslední den našeho skvělého táboření. Když uběhlo docela dost času, někteří členové pirátské základny začali být nervózní, že se bandy ještě nevrací. Ale dočkali se – jak se dalo očekávat, silnější skupina dorazila jako první, s lovením flašky v bazéně si ale nedělala velké starosti – vylovili ji podběrákem. Zato druhá skupinka, která byla o 3 minuty pomalejší, se zhostila lovení flašky mnohem lépe. Pirát Honza běžel, co mu nohy stačily – když se blížil k bazénu, strhával ze sebe oblečení a ani sekundu neváhal pro cosi, co mělo být na dně skočit. Během zdařilého lovu se vrátil i zbytek jeho skupiny, a to už se všichni dali do luštění šifer.

Po večeři piráti dostali novou sílu a ještě do úplné tmy řádili u velkého ohně, pěly se pirátské i jiné písně, pojídali špekouny a byla zkrátka super nálada – trošku mi bylo teskno z toho, že už se blíží konec tohoto skvělého pirátského putování.

Kolem desáté byl vyhlášen poslední pirátský nástup v pirátských stejnokrojích. Jak se dalo očekávat, došlo k hodnocení, chválení, děkování a předávání cen. Někteří měli radost z dobrot, jiní zase z růžových propisek J. Vrchní pirát, jeho žena a děti dostali jako poděkování pořádné pirátské pitivo – ale rum to nebyl. Marťo a Stando, MOC a MOC Vám děkujeme, že jste pro nás vymysleli a uspořádali takový super pirátský tábor – neměl chybu!!! DÍKY!!!

Pak ještě vynikající dvouchodový oběd – sekaná nebo dukátové buchtičky – nejlépe oboje. Uklízet, uklízet, uklízet……balení, loučení, děkování a